Průkaz energetické náročnosti budovy: K čemu vám je a kolik bude stát?
Počátkem října vyšla ve sbírce zákonů novela (přesněji zákon č. 318/2012 Sb.), která s účinností od 1. ledna 2013 zavádí povinnost průkazů energetické náročnosti budov i pro stavby s plochou menší než 1000 m2 (do 50 m2).
Tento průkaz lidově řečeno uvádí, jak je budova energeticky šetrná a kolik energie budete potřebovat na roční vytápění. Svou logikou i grafickým zpracováním připomíná tento průkaz štítek na elektrických spotřebičích.
K čemu vám bude? Půjdete-li do podnájmu nebo pokud budete chtít koupit byt nebo dům, poslouží vám tento průkaz jako vodítko k tomu, kolik zde za rok protopíte a jak moc tedy bude nemovitost šetrná k vaší peněžence.
Koho se týká povinnost pořídit energetický průkaz?
Od roku 2013 musíte tento průkaz pořídit při stavbě nové budovy s plochou nad 50 m2 nebo při větší stavební úpravě budovy, za kterou se považuje například i zateplení. Dále musíte průkaz pořídit, v případě že budete budovu nebo její část prodávat nebo pronajímat. (V případě pronájmu části budovy je průkaz potřeba až od 1. ledna 2016.)
(Zákon doslova uvádí větší změnu dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy.)
Průkaz naopak nemusíte pořizovat ke stavbám pro rodinnou rekreaci nebo k těm s plochou pod 50 m2. Povinnost se nevztahuje ani na budovy určené pro náboženské účely, kulturní památky nebo budovy v památkových rezervacích či zónách. Průkaz nemusíte řešit ani u stávajících objektů rodinných domů, které nemáte v plánu prodat nebo pronajmout, stejně jako v případě, že nabudete objekt v dědickém řízení. Zákon totiž zmiňuje vztah mezi prodávajícím a kupujícím.
V případě prodeje či pronájmu bytu se dá průkaz nahradit prokázáním energetické náročnosti pomocí vyúčtování za teplo, plyn a elektřinu za poslední tři roky. Přesné podmínky tohoto postupu vymezuje zákon.
V případě, že budete chtít svou povinnost obejít a průkaz si nepořídíte, hrozí vám jako nepodnikatelům pokuta do 100 000 Kč (podnikatelům pak až 5 mil. Kč).
Co je co?
Zákon při určování povinnosti pořizovat energetický průkaz hovoří o tzv. celkové energeticky vztažné ploše. Tu tvoří podle zákona vnější půdorys všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, který je vymezen vnějším povrchy konstrukcí obálky budovy.
A co přesně zákon myslí obálkou budovy? Tou jsou všechny části teplosměnných obvodových konstrukcí, kterými prochází tepelné toky. Nejedná se jen o hranici vnitřku budovy a exteriéru, ale i o konstrukci, která odděluje vnitřek od přilehlé zeminy nebo od – sice vnitřního, ale nevytápěného prostoru.
Kolik zaplatíte a na jak dlouho?
Vystavený průkaz má platnost 10 let od data vyhotovení. Výjimkou je situace, pokud by během této doby byla stavba prodávána, pronajímána nebo výrazně rekonstruována.
Cena, kterou zaplatíte, se nedá paušálně stanovit. Kromě toho, že si každý subjekt stanovuje svou cenu za poskytované služby, se ta odvíjí ještě od specifik stavby, ke které se průkaz vystavuje. Cena je závislá na mnoha faktorech. Odvíjí se například od členitosti a stáří domu. Svou roli tedy hraje i kolik má například stavba pater, zda je podsklepená, jestli má jednoduché vytápění nebo zda využívá i obnovitelných zdrojů a podobně, vysvětlil serveru Měšec.cz Radek Novotný, energetický expert a jednatel společnosti Energoplan.
Protože je cena smluvní a nekoriguje ji žádný právní předpis, budete moci podle Novotného pravděpodobně na trhu najít subjekty, které vám průkaz vystaví i za 2000 korun. V případě, že ale tento průkaz neberete jako nutné zlo a očekáváte od něj skutečnou vypovídací hodnotu, bude cena pro rodinný domek začínat na částkách kolem 6 – 7 tis. Kč. Od nového roku může ještě vzrůst, protože novela zavede novou a složitější metodiku výpočtu. Kromě toho bude nově nutné posoudit i technickou, ekonomickou a ekologickou proveditelnost alternativních systémů z obnovitelných zdrojů, ať už jich stavitel chce nebo nechce využít, dodal Novotný.
Na průkazech více ušetří obyvatelé bytových domů, protože průkaz se zpracuje na celou budovu, ale platí pak pro každou samostatnou jednotku. Náklady by se tedy měly rozpočítat mezi všechny bytové jednotky.
Kam se obrátit?
Průkaz energetické náročnosti budov zpracovávají energetičtí experti (od nového roku energetičtí specialisté), kteří jsou certifikovaní ministerstvem průmyslu a obchodu, kde také najdete jejich seznam.
Energetické štítky bude s největší pravděpodobností po novém roce kontrolovat Státní energetická inspekce. U výstavby nové budovy nebo při větších stavebních úpravách bude muset být tento průkaz už součástí stavebního povolení.
Čti si v štítku
A jak se vyznat v samotném průkazu? Energetická náročnost může spadat do jedné ze sedmi kategorií, z nichž je každá označena písmenem abecedy od A do G tak, že:
- A – mimořádně úsporná
- B – úsporná
- C – vyhovující
- D – nevyhovující
- E – nehospodárná
- F – velmi nehospodárná
- G – mimořádně nehospodárná
Nepleťte průkaz energetické náročnosti budov s energetickým štítkem
Termín průkaz energetické náročnosti budov je často zaměňován za energetický štítek. Jedná se sice o graficky podobné dokumenty, každý ale hovoří o něčem jiném. Průkaz energetické náročnosti budov hodnotí celou budovu z pohledu energetické náročnosti, zatímco energetický štítek (správně energetický štítek obálky budovy) hodnotí tepelně technické vlastnosti obálky budovy a lze jím doložit jen splnění požadavků na prostup tepla obálkou budovy. O celkové energetické náročnosti tedy nevypovídá.
Rokem 2013 změny nekončí
Rokem 2013 ale změny neskončí. Postupně totiž budou nově stavěné domy splňovat podmínky tzv. téměř nulové spotřeby energie, jejíž přesná definice bude teprve určena. Dá se předpokládat, že požadavky se budou podobat nárokům na tzv. pasivní stavby.
Od roku 2016 toto nařízení začne platit pro budovy úřadů. V případě soukromých domů budou muset nové podmínky plnit od roku 2018 ty s plochou nad 1500 m2, v roce 2019 pak domy s plochou nad 350 m2. V roce 2020 už nařízení bude platit pro všechny nově stavěné domy.
Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/investovat-volne-penize-do-nemovitosti-nebo-do-banky/
